Ahoj,
jsem taky společnice a chci se podělit o svoje zkušenosti.
Je mi zatím něco málo nad dvacet let a tuto práci neprovozuji nijak dlouho.
Dělám vysokou školu a je to vlastně forma brigády. Jak jsem se k tomu
dostala ? Náhodou. Nejdřív jsem chtěla pracovat sama na sebe, a párkrát
to i zkusila. Podotýkám, že za prací jsem dojížděla poměrně daleko.
Pak jsem kvůli bezpečnosti přešla přes inzerát pod jednu agenturu a měla
jezdit jen escorty, ale po jedné šichtě, kdy jsem si nic nevydělala ,
rozhodla jsem se zkusit privát.
Opět přes inzerát jsem se dostala do celkem příjemného prostředí, velký
byt na dobré adrese, fajn šéf - nebo mám říct pasák? Ono je to celkem
jedno, holky celkem o ničem, lehce slepice na kterých bylo vidět, že
tenhle kšeft už nějakou dobu dělají, ale pracovní podmínky na dost dobré
úrovni i když jinde si holky vydělají třeba o něco víc.
Nepocházela jsem z žádné sociální vrstvy, ale chtěla jsem být nezávislá na rodičích.
Jasně, bála a bojím se o zdraví, protože to je to nejdůležitější, ale
risk je zisk!? ..Nehodlám se tomu věnovat nijak dlouho a rozhodně nejsem
ten typ, co si vydělá a pak to jde utratit do nějakého shopping centra.
Nějaké drobnosti si samozřejmě jako odměnu dopřeju, ale penízky ukládám
na účet.
Když přijedu domů, snažím se zapomenout a až teď konečně oceňuju pocit
bezpečí ve vlastní posteli. Nepřipouštím si že jsem vlastně šlapka, a
protože jsem už pár měsíců zklamaná první velkou láskou, nemám na jiné
chlapy ani chuť ani náladu a tu půl hodinu nebo hodinu většinou nějak
přežiju. Člověk se naučí předstírat a lhát, a možná bude dost těžké se
to odnaučit.
Co se týče peněz, vždycky si říkám, že je důležité abych si vydělala
aspoň na zpáteční jízdenku a jídlo a snažím se i když se nedaří neklesat
na mysli, protože nejsem žádná modelka a holky které pracují se mnou
jsou třeba i hezčí než já a tak logicky mají víc klientů. Ale když se
zadaří může to hodit i desítku za hodinu - platí pro eskorty a to pak
většinou jedu domů dřív. Protože když se to tak vezme, při práci v baru
jsem si za víkend vydělala sotva tisícovku a teď? Na papír jsem si
sepsala své největší sny, které bych si ráda splnila + penízky navíc, a
už teď se porozhlížím po nějaké jiné normální práci.
Nikdo se to nesmí dozvědět a já si jen přeju, abych až se rozhodnu
skončit ( jak říkám, jsem celekm skromná a nebude to dlouho trvat )
abych zůstala zdravá a udržela to všechno pod kontrolou a v neposlední
řadě, abych tuhle moj druhou tvář vymazala ze svého života.
Adriana
