Kolem tohoto řemesla se vznáší spousta podivných, až zvláštních otázek!
Ono vůbec otázky ohledně tohoto povolání znějí všechny jinak.
Píši za sebe. Hlavně za sebe.
Jsem 25letá žena. Mám syna a manžela.
Toto zaměstnání jsem začla vykonávat v roce 2006. Na jaře.
Vzhledem k tomu, že táta nás v mých 14 letech opustil (prostě se s mámou
rozvedl), musela jsem se začít o sebe starat. Mámin příjem stačil na
nájem a na jídlo. Které jsem věčně odmítala, protože já mám jazýček
mlsný! Máma se naštvala a dala mi moje peníze (dávky), které jsem si
rozpočítala, abych dala 1/3 na nájem a ještě mi zbylo na bus, svačiny,
jídlo..
A tak jsem počala brigádničit. Zejména po hospodách. Stejně jsme do nich
jako puberťáci pořád lezli. A když jsem dostala svých prvních 50,-Kč, a
to jenom za to, že jsem došla koupit karbaníkům cigarety a karty,
pochopila jsem, že ochota je základ. A pak už to bylo snadné. Usmívat
se, a být příjemná. Na střední škole jsem věčně spala v lavici, protože
po škole jsem letěla na brigádu, kde jsem byla do 22hod. Konečně jsem si
mohla koupit nové boty, bundu..
V oněch 14 letech se stala i taková nehezká věc. Můj první kluk mě
zneužil. A pak mě zneužíval pravidelně po 3 měsíce. Vydíral, vyhrožoval.
Opila jsem se a podřezala jsem si žíly. Ráno jsem se vzbudila, všechno
od krve.. rychle (jak jen to napůl v mdlobách šlo) jsem vše vyprala, než
přijde mamka. Nechtěla jsem jí ublížit. Bylo mi hrozně. A tak jsem ho
konečně našla odvahu to prásknout. A prasklo to. Moje ruce ne, jen on!
Dostal podmínku, a já prášky od psychiatra. (Šla jsem tam sama, bylo mi
vážmě zle.).
Ošustit a opustit, to měla být msta za to, co mi chlapi provedli. Jenže
se to obrátilo proti mně. Já byla ta k..va. Tak jsem se jenom
sebepoškozovala.
Za tři roky jsem otěhotněla. S klukem, kterého jsem vážně milovala. Byl
první, kterého jsem jenom neošustila a neopustila. Jenže dřív, než jsem
zjistila, že jsem těhotná, mě zbil.
Týden po tom, co jsem své těhotentví zjistila, pochopila jsem, že už tu
nejsem sama na pospas všem, ale že mám zodpovědnost za toho nevinného
drobečka, co mi roste v mém těle. Pomohl mi postavit se na nohy.
Vzpamatovat se.
Za 3 roky po porodu snížili hodně sociální dávky a mateřskou. A já
začala chodit do práce. Byla jsem unavená a vyčerpaná. V noci v práci,
přes den s malým. Vystřídala jsem několik povolání, máma mi pomáhala s
hlídáním, co to šlo, ale stejně jsem byla unavená.
A tak jsem si sedla k internetu a hledala něco lepšího. Až jsem narazila
na inzeráty nabízející práci jako společnice. No co, mám sexovat zadara
nebo si tím vydělat? Když můžou být svině chlapi, budu taky.
První cesta vedla do Německa (3 místa: Privát, kde mě drželi asi týden
pod perníkem, abych jezdila i v noci escorty, Klub, kde jsem
nevydělávala pro malý zájem klientů o onen klub, a v létě do výlohy, kde
jsem si konečně začala vydělávat slušné peníze a po návratu domů si
užívat s malým.)
Druhá cesta mě zavedla do Švýcar, kde mě ovšem prodali. Za blbých
20.000,-Kč! Mě! Nic! Utekla jsem, a ještě si přivezla peníze. Ono ne
nadarmo se říká: Když Tě budou chtít znásilnit, nebraň se. Kdyby mi ale
barman nepomohl, nezvládla bych to.
A teď jsem v hlavním městě. A mám tu vše, co potřebuji. Privát, kde není
žádný pasák, kde se nedělím o výdělek, a kde se několik slečen (které
držíme spolu jako parta, a to už přes rok) skládáme na nájem, prášek,
pití.. Jsem vlastně úspěšná samostatná společnice. Klep klep. Mám dítě, i
hodného a chytrého chlapa. Klep klep.
